Po noční bouřce bylo všechno mokré. Hotel nenabízel snídani a počasí se zatím taky netvářilo moc přívětivě. Takže místo procházky na snídani jsme jeli asi 2 km do nákupní zóny na snídani do pekárny. 

Našli jsme krásnou pekárnu se sezením uvnitř i venku. Sedli jsme si dovnitř, dali si snídani a kávu. Poté jsme vyrazili do Dachau navštívit kamaráda Talipa. Talip mi poslal adresu domů, ale protože jsme s sebou měli psa, navrhl, že se sejdeme v centru v kavárně. Kavárnu jsme našli hned. Talip dorazil s 91 letou miminkou na vozíku. Bylo to velmi příjemné setkání po 14 letech. Dali jsme si kávu a já makový zákusek a povídali si asi tři hodiny v kuse. Pak jsem na závěr předal Talipovi dárek a vyrazili jsme do Itálie.

V Mnichově jsem koupil benzín a dvě perlivé vody, protože modrá láhev je v Německu perlivá a já se nepodíval na etiketu. Jeli jsme samotným centrem Mnichova po různých silnicích dálničního typu. Na jednom semaforu jsme si postáli, ale jinak to jelo až do chvíle, kdy jsem věděl, že je na dálnici zácpa a bude asi na 45 minut. Tak jsem sjel z dálnice a jeli jsme okolo. Protože byl čas oběda, tak jsme zastavili v obci na území nikoho v hospodě a dali jsme si výborné jídlo. Poté jsme pokračovali kolem velkého jezera zpět na dálnici a mířili přes Rakousko a Brennerským průsmykem do Itálie. Všude je omezená rychlost na 100-110 km/h, takže člověk nemusí spěchat a může se kochat. Kačenku jsem donutil hledat jméno řeky, která se vinula kolem dálnice, protože jméno na mapě nevypadalo jako jméno řeky. Udělali jsme si jednu přestávku na čurání a zmrzlinu. Navigace hlásila kolony, ale naštěstí už žádné nebyly.

Na hotel jsme dojeli kolem deváté večer. Příjemná slečna na recepci nám dala kartu od pokoje. Tak jsme se ubytovali. Prodloužil jsem ubytování ještě o jednu noc už bez bookingu. Dneska máme minibar zadarmo, pozítří snídani v ceně ubytování. Vyvenčili jsme psa, vytahali věci z auta do pokoje, dali si sprchu. Zde nutno podotknout, že Kačenka si pustila sprchu, mají tu jenom déšť nahoře a šla si pro mýdlo. Jenže ze studené vody se stala horká a Kačenka zůstala uvězněná ve sprše, protože kohoutek byl na druhé straně. Aby se vyhnula opaření, musel jsem vodu zastavit já. Pak už poučená věděla.