Ranní vstávání nám jde dobře, ale následně se někam vyhrabat po snídani už je horší.
Vyjeli jsme v 8 hodin s cílem Santa Monika. Pavlince ukazovala navigace 30 minut, americká hodinu. Za hodinu jsme byli na místě, ale další hodinu jsme parkovali, protože najít vhodné parkování je nadlidský výkon.
Zaparkovali jsme zdarma v nějakém obchoďáku blízko metra. Sjeli jsme z parkoviště dolů do obchodu a chtěli vyjít ven. Sekuriťák u východu nám řekl, že tam parkovat nemůžeme a že musíme do veřejného parkoviště naproti. Přejeli jsme naproti a šli na metro. Parkování na celý den bude stát 17.45$.
Odjeli jsme asi 4 zastávky do Santa Moniky. Od metra je to na pláž a do přístavu kousek. Prošli jsme až na konec mola. Molo je profláknuté na focení magických fotek s pláži a mořem v pozadí, že jsme viděli několik lidí, kteří se motali kolem nádherné čokoládové modelky. Když jsme sešli na pláž, viděli jsme filmový štáb, který něco filmoval v zábavním parku a jeden hrdina měl po pádu z mola skončit v krabicích. Ještě jsem zapomněl na lavičku věnovanou Forrestu Gumpovi na začátku mola.
My jsme z mola sešli na pláž a Pavlinka si hřála nohy v písku a obraceli jsme své pohledy ke sluníčku, které hřálo jak o život.
Z mola jsme se šli projít městem, protože park nad pláží okupují bezdomovci, kteří sice neobtěžují, ale nechutně smrdí na dálku.
Ve městě kromě obchodů, které jsme míjeli obloukem, nic zvláštního nebylo. Cestu přes silnici nám zkřížilo hasičské auto, které zůstalo stát a vypadlo to, že hasiči s kufříky přijeli k číňanovi na oběd. Uvnitř nehořelo, ale v šoku ležela opařená paní. Za chvilku přijela sanitka, ale to už jsme byli za dalším rohem. Mířili jsme na metro a jeli z konečné na konečnou a pak dál ještě na konečnou červené linky, nádraží Union.
Nádraží zaujalo svým interiérem i exteriérem. Udělali jsme pár fotek a šli do čínské čtvrti. Vlezli jsme do mexické tržnice a dali si místní jídlo. Já buritto, Pavlinka tapas.
Po jídle jsme se vrátili a šli si projít čínskou čtvrt. Typická čínská čtvrt, ale nic zvláštního.
Z čínské čtvrti jsme šli do města. Kilometry chůze a nic o čem by se dalo psát domů. Nějaké vysoké domy, jedna tržnice s jídlem, jinak fakt nic. To, o čem by se dalo psát, jsou opět bezdomovci. V jednom místě jich bylo tolik, že to vypadalo jak nějaké stanové městečko na fesťáku. Všichni si tu pospolu žili, žijí a budou žít a smrdět, dokud je někdo odtud nevyžene. Otázka je, kam by se přesunuli.
Našli jsme metro a přejeli ještě jednou do Hollywoodu, abychom našli někoho, kdo nás hodí za pade a míň do Beverly a okolí. Našel se jeden dobrák, co nám nabidnul cenu čtyřicet babek s odjezdem v 16:45 a výlet trvá necelé dvě hodiny.
Skutečný odjezd byl nakonec v 17:15, kdy nás do auta vzal jiný průvodce a jeli jsme spolu s párem z Michiganu. Cestu jsme začali vyhlídkou na LA a Hollywood sign. Pak jsme jezdili křížem krážem přes Beverly Hills kolem baráků známých osobností. Průvodce měl vtipné komentáře a městem jezdil jako ďábel. Pak jsme jeli dolů do města, kde jsou nejdražší obchody, kam celebrity nakupovat, na kafe a tak. Cestu jsme zakončili na Sunset blvd, a dojeli zpátky do místa, kde naše cesta začala.
Za zmínku stojí pár jmen, která mi zůstala v paměti. Silvester Stallone, Tom Hanks, Michael Jackson, George Michael, Tom Cruise, Krardashia, Britney Spears, Cameron Días, Donald Trump a další. Spoustu jmen jsme ani neznali, ale naši Michigani je znali z televize nebo z filmů, příp. místních reality shows. Jeden z vtipů, kterým jsem se od srdce zasmál, byla historka, kdy řidič a průvodce, který dělal hip hop a rapp byl pozván do Beverly Hills hotelu, kde měl být moderátor z radia v Miami, či kde, ale to není podstatné. On tam přijel, čekal na něj u bazénu, jak se domluvili, cítil se jak celebrita, jak mu pořád něco nabízeli. A jak čeká, najednou telefon a volá mu ten kamarád a ptá se, kde je. A on říká, že je u bazénu, jak se domluvili a kamarád mu taky říká, že je u bazénu. A on se ho ptá v kterém je hotelu a on mu říká, že v Beverly Hills MOTEL.
Nasedáme na metro a vracíme se do Santa Moniky pro auto a jedeme na hotel se sbalit a ráno jedeme do San Diega, kde je další cíl naší cesty.