Pro mě čtvrtá hodina ranní znamenala ukončení noční hlídky, pro Pavlinku budíček z tvrdého spánku na tvrdé lavici. Odevzdali jsme na přepážce velké kufry, vzali boardkarty na celý let a s malými  kufry odešli do odletové haly. Tou dobou měl otevřený jediný duty free shopa nějaké kavárny. 

V odletové hale si Pavlinka dala ranní kávu a šli jsme na náš gate. Čekalo zde mnoho lidí, přesto náš nástup nezaznamenal dlouhé čekání, ani u vstupu do letadla, ani na místech samotných. 

Místo bylo pro nás vysoké s dlouhýma nohama malé, ale to už je náš úděl nás dlouhonohých. Než jsme se zvedli k nebesům, usnul jsem jako špalek a za hodinu už mě budili na přistání. Pavlinka mi vzala muffina, který byl na jídlo na tu krátkou cestu.

V samotném Düsseldorfu se nestalo nic zásadního. Přistáli jsme na terminálu B a odlet byl z terminálu C, což bylo i se shopy zhruba 15 minut procházka. V lékárně jsem si koupil nafukovací polštářek za 5 EUR, který ten samý v běžných obchodech stál krásných 19.99  EUR. Šli jsme na gate B37, který se po dobu našeho přesunu změnil na B31, což bylo u takového koutku s křesly, takže jsme každý zakotvili v jednom starém ošuntělém křesle a čekali na odlet. 

Nutno zmínit, že Düsseldorf má sice v terminálu C asi 4 WC, ale v každém 1 mísu a 1 pisoár a všude se čeká fronta. Dámský záchod byl na tom nějak podobně, jen pisoár nahradila druhá mísa a fronta byla 2x tak delší.

Náš boarding probíhal vesele, protože u vchodu stála fronta, ale přímo u vstupu nebyl nikdo, takže Pavlinka si vybrala veselého pána a já špatně vyspanou paní, takže Pavlinka prošla a po mě paní chtěla zpáteční letenku, kterou měla u sebe Pavlinka. Naštěstí pán řekl, že pokud patřím k Pavlince, že letenku viděl a k nelibosti paní můžu jit. Usmáli jsme se cestou do letadla na čekající celníky, kteří namátkově kontrolovali, ti jen pokynuli rukou a my pokračovali do letadla. Letíme A330-200, což v překladu znamená málo místa na nohy, ale funguje zde USB zásuvka, takže jsem si v průběhu několika hodin dobil telefon, který jsem vybil v průběhu noční hlídky.

Cesta bude mít celkem 11.5 hodiny, máme za sebou zhruba 4 hodiny. Za tu dobu se podával po vzletu snack a pití, před malou chvíli jsme dojedli oběd, teď jsme dostali celní prohlášení k vyplnění přesně podle návodu. Dospáváme, co se dá, abychom si trošku změnili režim a zmínili jetlag, což se mi asi díky noční hlídce povedlo. Uvidíme. Teď je zhruba 14:15, takže 5:15 v LA, takže můžeme říct, že den teprve začíná.

Letíme přes Grónsko, nekonečné bílé pláně. Nikde ani živáčka. Pavlinka si dala škrabošku a opět spí, já se kouknu na nějakou německou komedii. V autobuse SA jsem viděl jednu - Den blbec, teď s tím samým hercem, co vypadá jak Libor Bouček a jmenuje se Axel Stein (doufám),     uvidím druhou. Film se jmenuje Den otců (Der Vatertag).

Let z Düsseldorfu do LA byl dlouhý, ale přežili jsme to.

 Po odletu jsme dostali malý snack a pití. V poledne byl oběd a před přistáním ještě svačina. Jídlu se nedalo nic vytknout.

Prostor na sezení byl malý, ale podařilo se nám nějakou hodinku naspat, takže po přistání nejsme unavení.