Dnešní zápis se bude odlišovat od všech předchozích, protože jsme se toulali převážně v centru. Tak jsem si značil pouze hesla a ke každému se váže nějaký mini zážitek.
•    Pomeranč
Když jsme vyšli z hotelu, vykládali z dodávky krabice plné pomerančů, které voněly celou ulicí. Lidé otevírali krabice, vybírali pomeranče, zelené vraceli zpět. Bylo vidět, že to jsou obchodníci z okolí.
•    Zpoždění
Dneska nám metro ujelo před nosem a ještě mělo zpoždění a interval 20 minut nic moc.
•    Kulaté paneláky
Při čekání na metro mě zaujaly kulaté paneláky. Z venku to vypadá fajn, ale zajímalo by mě, co ke kulaté zdi postaví, případně jak to musí v kulatém pokoji vypadat. Ona to asi bude kruhová výseč, kde dvě zdi budou do pravého úhlu a zbytek oblouk.
•    Kartička Starbucks
Pavlinka našla v metru na sedačce kartičku v dárkovém balení. Bylo na ní napsáno $20. Nikdo se k ní nehlásil, patrně někomu vypadla z kapsy. Tak jsme se šli zeptat na výši zůstatku a ten odpovídal přesně částce na obalu. Hezký dárek. A platí v celé Americe.
•    Křižovatka metra
Doma jsem viděl náhodně v televizi nějaký pořad o Chicagu a řešili tam problém s křížením metra v centru. Když jsme přijeli do Chicaga, viděl jsem, že by ono přestupní místo mohlo být ono. Jenže v pořadu se to řešilo z důvodu výstavby baráků okolo a tady už stály. Našel jsem si fotku na Wikipedii a dohledal o jaké místo se jedná. Dneska jsme se tam jeli podívat ještě jednou osobně už v klidu. Bylo krásné sledovat, jak vlaky jezdí křížem krážem. Rámusu je tam, jak jezdí po železném mostě. Jednou rovně, pak podruhé doprava a potřetí zprava doleva. Hotový technický zázrak, pokud se na to člověk dívá tak, že to je opravdu v několika minutových taktech. Běhali jsme vzhůru dolů, fotil jsem, aby i ostatní fanouškové metra na FB mohli obdivovat.
•    Zavřená budova
Samozřejmě, že krásná budova, kde jsme byli včera na obědě a obdivovali moderní architekturu, byla dneska zavřená. Ještě že jsme tam včera šli.
•    Rádio
Jak jsme přestali obdivovat křižovatku metra, která je součástí tzv. Loopu, což je vlastně smyčka kolem centra a slouží k přestupu mezi všemi linkami metra, tak jsme zase došli na ulici State, kde je divadlo Chicago a naproti televize abc7. V televizi nebylo nic, ale vedle ve výloze vysílalo rádio tuším ESPN a bylo to slyšet i ven, co říkají.
•    Cermak
Jak jsem sdílel fotky metra, navedl mě jeden pán v komentářích na myšlenku, proč se tu část města jmenuje Cermak. Je to podle starosty Antonína Čermáka. Wikipedie říká: "Antonín Čermák, též Anton Cermak, Tony Cermak, (9. května 1873 Kladno– 6. března1933 Miami, USA) byl americký podnikatel a politik (starosta Chicaga), českého původu. 15. února 1933 byl při návštěvě prezidenta Roosevelta těžce zraněn atentátníkem a na následky svých zranění později zemřel." Prý je tu i čtvrt Pilsen nedaleko, tak uvidíme, třeba se dostane do programu.
•    Kabele přes 3 židle
Pršelo, tak jsme se šli schovat do jednoho z obchodů, kde mají dobré ceny a WC zdarma. Paní tam čekala na někoho u kabinek na zkoušení oblečení. Seděla uprostřed a na každé židli kolem sebe tašky. A něco hulákala do telefonu. Podle nezájmu paní prodavačky, asi to nebylo nic zajímavého. Bavila se s chlapem a říkala, že něco nechápe. Možná jejich vztah, možná někoho úplně jiného. Každopádně ji nenapadlo dát aspoň jednu tašku na zem, když už tam nemůže být její kabelka za $10.
•    Kasa 5
Tento zážitek jsem si zprostředkoval sám. Čekám ve frontě na zaplacení. Na monitoru vyskočí číslo 5, ozve se z automatu pokladna 5 volná a pod číslem 5 stojí nakupující. Tak čekám až zaplatí, když v tom pokladní od skutečné kasy 5 mě zavolá ještě jednou osobně. Báby za mnou něco zamumlaly na téma, že zdržuji a oni nechápu proč. Došel jsem k pokladně a říkám slečně, že jsem si myslel, že pokladna 1 je pokladna 5, když se člověk nesoustředí a vidí velkou pětku nad pokladnou. Tak se spiklenecky usmála a řekla, že se to tam stává často.
•    Znak
O znaku se patří napsat jen to, že jsme se tam chtěli vyfotit, protože je to takové typické tady, ale zase začalo pršet, Pavlinka byla nervózní, protože musela řešit nějaké pracovní peripetie, takže jsme šli dál na západ, jak zněl původní plán.
•    Linky autobusu
Při pohledu na mapu MHD člověk zjistí, že autobus jezdí za každým rohem. A že se člověk dostane fakt úplně všude, že každá větší ulice je pokryta MHD.
•    Nádraží
Pavlince jsem tvrdil, že Chicago nemá nádraží v centru. Má a jmenuje se Union. A stejně jako někdo musí nakupovat, někdo musí na každý hrad, my máme nádraží, chrám všech cestovatelů světa.
•    Svatba
Když jsme přicházeli na nádraží, zrovna vycházela ven svatba. Fotili se všichni venku před nádražím. Jestli všichni přijeli vlakem nebo měli k nádraží nějaký vztah, nevíme. Všichni byli ve svatebních oblecích, skoro kromě ženicha a nevěsty ve stejnokrojích. Bylo to hezké.
Nechali jsme svatbu svatbou a šli vymetat po nádraží odshora až dolů. Bylo hezké, americké, stylové, čisté a dá se říct i voňavé. Dokonce jsme objevili i kojící kukaň, což byla buňka vložená do prostoru, aby kojící matky nebyly rušeny. Všechno vysvětleno a popsáno venku na stěnách buňky.
•    Sky deck
Když jsme vyšli z nádraží, konečně jsem na Willis tower objevil Sky deck, kde se dá vystoupit do skleněného prostoru nebo spíš balkonu, co má skleněné dno a je to ve výšce nějakých necelých 400 m nad zemí. Placená atrakce, kterou jsme si nechali ujít.
•    Vlaky
Cestou z nádraží jsme šli Pavlince pro pití a místo toho našli další vlaky. Nádraží se 16 kolejemi a na každé v danou chvíli stál vlak. Ať obsazený nebo ne. Některé pak odjely, ale když jsem přišel nahoru nebyla jediná kolej volná. Pavlinka na mě mezi tím čekala dole. Když jsem se pro ni vrátil, našel jsem fotku, kde je na koleje vidět. Tak jsme šli to místo najít. Byla to stanice metra Clinton. Tam jsme se pokochali podruhé. Nad metrem i vlaky, jak tam jsou v jedné symbióze.
•    Pivo 10 ks v lékárně
Pavlinka šla do lékárny pro pivo, protože na něj měla chuť a byla naproti nádraží. Ona je to lékárna, ale mají tam normálně potraviny. Bohužel pivo zde měli pouze po 10 kusech. Tak jsme šli do jiného krámu.
•    Výhra 4 USD
V dalším krámě si Pavlinka koupila pití a dva losy, každý za dolar. Na jeden vyhrála $4, na druhý nic.
•    Dva obchoďáky
Prošli jsme kolem vodního kanálu, který se v určité části rozdvojoval, takže všude mostů a mostů. Došli jsme na zastávku autobusu, že se svezeme k vodárenské věži a pak že pojedeme ještě dál. Jenže jsem zavčas neprokouknul Pavlinčinu lest, jak mě dostat do jednoho obchoďáku, kde měli být nějaké krámy, co avizovali na plakátu venku. Mělo to být 6. Patro. Jenže když jsme přijeli do 6. Patra, tak tam nic nebylo. Skutečně jen nějaké plavky a nic. Tak jsem se zeptal prodavačky a ta nám ukázala v rohu velké dveře, které vedly do druhého obchoďáku, který byl ještě luxusnější než ten první. Pavlinka zaplesala, za dveřmi mě odložila do křesla a šla si po nákupech. Já hodinu koukal na videa, málem jsem u toho usnul, jak se mi dobře sedělo. Pak si mě Pavlinka vyzvedla a my vyšli jiným vchodem ven. Tím jsem ztratil pojem o směru, protože slunce už zapadlo.
•    146, 151
Pavlinka dostala nápad, protože neztratila orientaci, že pojedeme kousek busem. Nasedli jsme do 146, která zastavila ještě jednou a pak se z ní stala expresní linka do další části města. Takže po několika dlouhých minutách, když jsme vystoupili v neznámém území, jsme šli hledat autobus zpět. Nutno podotknout, že jsme cestou tam viděli krásné pláže u jezera. Autobus zpět nám ujel před nosem a Pavlinka si všimla, že za rohem jede jiný a jede na Union, takže se bude vracet do centra. Zrovna jeden přijížděl, tak jsme nasedli a kochali se okolními výhledy na park, zoologickou i na různé jiné architektonické skvosty v okolí. Dojeli jsme přesně k fazoli, kde jsme vystoupili a šli si prohlédnout fazoli večer. Moc hezké. Od fazole jsme šli zase do centra. Naposledy se pokochat pohledem na divadlo Chicago. Cestou jsme si koupili večeři a pití. Naše cesta směřovala do metra směrem na ubytování.
•    Policie v metru
V metru stálo okolo několika civilistů hodně policajtů. Drželi jsme se stranou. Nakonec policisté vyvedli v poutech jednoho starého černocha a jeden pán měl roztržené tričko a druhý se asi taky účastnil nějaké rvačky ale oba šli volně a dobrovolně, takže patrně právo bylo na jejich straně.
•    Bezohledný pán u čaje
Dojeli jsme na hotel a chtěli si v klidu vypít čaj a dojíst večeři. Bohužel díky bezohlednému pánovi jsme šli radši na pokoj, protože pán si pouštěl nahlas asi videa z Facebooku. Na pokoji jsme koukali na Pohlreicha v Chicagu, ale strašně se to sekalo, tak jdeme spát.